To, že nekonvenční reklamní plochy dramaticky zvyšují brand awareness je v akademické literatuře robustně popsaný fakt. Neobvyklé formy komunikace jsou navíc vyzdvihovány díky schopnostem napřímo aktivovat zákazníky.
„Kombinace tradičních a nekonvenčních forem marketingové komunikace je považována za jeden z nejúčinnějších způsobů jak vybudovat znalost o značce a přimět zákazníky ke komunikaci s ní.“ (Biraghi, Gambetti a Graffigna, 2014)
Pro každou netradiční formu marketingové komunikace je však důležité spíše to, jak ji přijmou marketingoví profesionálové, kteří ji budou aplikovat do svých komunikačních mixů, než to, do jaké míry byl daný jev zmapován akademickou literaturou. A vzhledem k tomu, že ti se téměř výhradně rozhodují podle měřitelných přínosů, očekávané návratnosti investice a tvrdých čísel, několik zajímavých údajů jsme si pro ně připravili.
Níže popsané statistiky staví běžně užívané inzertní plochy do kontrastu s těmi nekonvenčními. Jejich primárním účelem je poukázat na sílu nekonvenční komunikace zákazníky ovlivnit v praxi. Tedy konkrétně to, jak skutečně působí na jejich chování, vnímání a postoje vůči inzerované značce a to vědomě i podvědomě.
Zákaznické postoje k nekonvenčním formám venkovní komunikace popsané níže jsme měřili pomocí dotazníkového šetření o celkovém počtu 267 respondentů (N = 267) s online módem administrace. K reportování statisticky signifikantních výstupů byl použit experimentální design randomizovaného dotazníku o dvou blocích, přičemž testovaná, ani kontrolní skupina respondentů o existenci druhého dotazníku netušila.
Dotazník byl rozdělen do tří hlavních částí. První část kontrastovala vnímání formy venkovní reklamy recipientem, druhá se zabývala srovnáním zákaznických postojů vůči inzerentům a třetí zkoumala navazující reakce souvisejících s potenciálem k ovlivnění spotřebního chování.
Jednou z hlavních výhod reklamy v pohybu je její překvapivost. Díky článku „Proč zvolit reklamu na kamionu?“ víme, že překvapení je klíčové k zachycení zájmu recipientů. U kolika z nich ale prvotní zájem vyústí v měřitelnou akci? Překvapení, tedy afektivně nevalenční emoční reakce, je spojeno s nárůstem brand awareness. Pokud nás totiž nějaký vnější stimul vyvede z míry v okamžiku, kdy to nečekáme, nevědomě mu věnujeme více pozornosti, hlouběji o něm přemýšlíme a ve výsledku si jej lépe zapamatujeme.
Reklama na kamionu je pro koncové zákazníky neobyčejná (67,4 %), nekonvenční (65,6 %) a neočekávaná (53,6 %). Považují ji za téměř 6x překvapivější než tradiční billboardové plochy. Díky tomu si také reklamu lépe zapamatují.
Více než polovina respondentů (55,5 %) si inzerovaný brand pamatovala i 4 týdny poté, co reklamu na kamionu viděli poprvé. To je 4x víc než brand inzerovaný na billboardu. Ukazuje se tedy, že i přes to, že by se na první pohled mohlo zdát, že billboardy jsou díky své geograficky stacionární poloze vhodnější připomínkou existence značky, není tomu tak.
Billboardy fungují skvěle jako směrovky typu „sjeďte za 300 metrů.“ Je jich ovšem příliš. A tak, i když okolo nich den co den jezdí ti samí lidé, šance na rozbití tzv. „billboardové slepoty“, jak ji popsal Bass et al. (2007),se nezvyšuje. Billboardovou slepotu způsobuje nadužívanost, která tradičním inzertním plochám zasazuje velkou ránu (van den Putte, 2009). Pro inzerenty je tedy stále důležitější přitáhnout zákazníkovu pozornost.
Z výzkumu vyplývá, že reklamy na kamionu si všimnulo 75,3 % dotázaných, tedy o 30 % víc než reklamy na billboardu. Inzerovaný produkt by si na internetu vyhledala téměř pětina dotázaných, to je téměř 3x víc, než billboard (7 %) a 24,8 % by bylo ochotno interagovat s další reklamou na produkt nebo službou inzerovanou na kamionu.
Inzerovaný produkt by poté nakoupilo téměř dvakrát více uživatelů než produkt inzerovaný na billboardu. Ještě lépe si, oproti konvenčním formám komunikace, reklama na kamionu vede v kontextu virality. Tedy toho, do jaké míry a jakým způsobem je neočekávaný formát fotografován a sdílen na sociálních sítích. Téměř třetina dotázaných uvedla, že by se o reklamní sdělení podělila s kamarády, ať už formou ústního sdělení, sdílením fotografie, nebo videa. U billboardu to bylo pouze 9,9 %.
Pokud tedy chcete oslovit více lidí z více oblastí a rozbít billboardovou slepotu hned, raději než doufat, že vaše sdělení zákazník zahlédne při jedné ze svých cest do práce nebo na nákupy, doporučení znít využít nekonvenční reklamní plochy. Pokud se navíc nechcete omezovat dostupnými plochami nebo dlouhými rezervačními časy, napište nám. Společně dáme věci do pohybu.
Zdroje:
Bass, F.M., Majumdar, S., Bruce, N. and Murthi, B.P.S. (2007) ‘Wearout Effects of Different Advertising Themes: A Dynamic Bayesian Model of the Advertising-Sales Relationship’, Marketing Science, 26(2), pp. 179–195.
Biraghi, S., Gambetti, R.C. and Graffigna, G. (2014) ‘An ecological definition of ambient communication: A discursive conceptualization’, Journal of Marketing Communications, 21(1), pp. 5–19.
van den Putte, B. (2009). ‘What Matters Most in Advertising Campaigns? The Relative Effect of Media Expenditure and Message Content Strategy.’ International Journal of Advertising 28 (4), pp. 669–690.
Výzkum Adwheels – ‘Consumer Attitudes Towards Unconventional Marketing Communication Techniques’, 2020