Láska na první pohled… Sejde z očí, sejde z mysli… Vidět a být viděn… To jsou jen některá z univerzálně přejímaných rčení, které známe každý. Podtrhují důležitost našeho primárního smyslu, pomocí něhož vnímáme až 80% stimulů v prostředí kolem nás – zraku.
Míra úspěšnosti sběru i samotného vyhodnocení dat z našeho okolí se ovšem různí. Některé informace vědomě procesujeme, dokážeme si je přebrat, pochopit a zapamatovat. Některých si všimneme jen okrajově, přičemž valnou většinu z nich vědomě nevnímáme vůbec. Nebo si to alespoň myslíme. V kontextu marketingu a reklamy plyne z výzkumu American Association of Advertising Agencies jasný závěr – vaše reklama pravděpodobně nemá šanci uspět.
Fakt, že každý den je průměrný konzument vystaven více než 3000 reklamních sdělení, přičemž jen okolo 12 z nich zvládne kognitivně vyhodnotit a aktivně interpretovat a méně než polovinu z těch interpretovaných si skutečně zapamatuje, zní už na první poslech velmi draze. Nedivil bych se, kdyby si při čtení těchto řádku nejeden finanční ředitel nevědomky nahmatal pod košilí klíček k firemnímu sejfu.
Tyto závěry jsou navíc podpořeny i současnou akademickou literaturou na téma senzorického přetížení, kterému v moderní době spotřebitelé čelí snad víc, než kdy dřív (například Shapiro a Nielsen, 2013).
Ještě předtím, než může zákazník sdělení interpretovat, musí jej v prostředí zpozorovat, což mj. znamená, že marketéři se chtě nechtě uchylují ke kreativním způsobům, jak konzumenty vytrhnout z jejich letargické reklamní slepoty a ať už formou, nebo obsahem vygenerovat dostatečnou “stopping power”, pomocí níž svou oběť přikovají na místo a efektivně předají sdělení “kupuj!” (Lopez-Pumarejo,Bassell, 2009).
V kombinaci s vysokou frekvencí opakujících se sdělení se pak jedná o smrtonosný koktejl pro procesovací kapacity spotřebitele. Kolem nás je tolik reklam na které bychom se měli soustředit, že se raději ze strachu z přehlcení schováváme za mrtvé slisované kusy stromů potištěné inkoustem, strkáme si do uší spárované kusy hightech ropy, nebo se v horším případě utíkáme schovat za obrazovky přenosných zařízeních na “i”, kde na nás paradoxně útočí další a další sdělení.
Nízkou efektivitu však tomuto přístupu vytknout nelze. Frekvence vystavení brandové komunikaci totiž signifikantně zvyšuje pravděpodobnost selekce značky, i když komunikaci zákazníci vědomě neprocesují (Ferraro et al. 2009).
Proč máme ale z některých značek pocit že jsou všude a některé vůbec neznáme?
Může za to nejspíš vysoká míra brand awareness o kterou jde každému správnému marketérovi především. Brand awareness, neboli znalost značky, je míra povědomí o firemních produktech a službách podle jejich názvu, která v sobě v ideálním případě zahrnuje i distinktivní kvality odlišující je na trhu od těch konkurenčních. Zjednodušeně řečeno stav kdy si zákazník na první pohled brand vybaví a rozpozná jej (Keller, 2008). Brand awareness je první krok v marketingovém trychtýři, nezbytným předpokladem k získání zákazníka. Jak ji ale správně budovat?
Vysoké míry brand awareness můžeme dosáhnout několika způsoby. Pokud máme hodně peněz, zvolíme produkčně i mediálně nákladnější formáty s širokými dopady, jako například reklama v televizi. Pokud nemáme přístup k pokladnici přeplněné zlatem a drahými kameny a jsme nuceni uvažovat efektivněji, volíme, s přihlédnutím k našim cílovým skupinám, méně nákladné formáty – venkovní reklamu. I ta má však své úskalí.
Bezesporu nejrozšířenějším formátem venkovní reklamy je billboard. Byť řidiči zaměří svou pozornost na billboard v průměru méně než na jednu sekundu, téměř polovina z nich uvádí, že na dlouhých cestách jsou jednou z top 5 vítaných distrakcí (OAAA, 2016).
Chtělo by se říct, že čím více billboardů tím větší šance předat sdělení. Chyba!
V oblastech s největším vizuálním zahlcením, tedy v oblastech, kde se nachází mnoho billboardů, ať už na mostech, budovách, nebo lemující okraje silnic, se řidiči nejvíce zaměřují na vozovku před sebou. Postihuje je tzv. ‘billboardová slepota’ způsobená přílišnou repeticí (Bass et al., 2007). To samé platí i pro chodce.
Pokud je ovšem brand kreativně umístěn na neočekávané médium, kterým může být například plachta kamionu, řidič je náchylnější k zaznamenání podnětu v prostředí a efektu billboardové slepoty se tak vyhne.
Hodnocení značky a asociace k ní budou navíc daleko silnější, než pokud by byla reklama umístěna na očekávaném médiu – billboardu (Dahlén, Friberg a Nilsson, 2009). Značky tak dosáhnou lepší zapamatovatelnosti a vybavitelnosti sdělení (Esch et al. 2012). Tradiční marketingové komunikační techniky cílí na připomenutí zákazníkům, že brand na daném trhu existuje, stimulují dlouhodobou rozpoznatelnost brandu a znásobují kognitivní procesování (Lopez-Pumarejo and Bassell, 2009).
Ty netradiční vám pomohou vyniknout nad ostatními, rozšířit audience, stát se zapamatovatelnými a kultivovat leady. Způsobí, že zákazníci budou spíše interagovat s naší navazující komunikací!
Zdroje:
AAAA (2007). ‘How many advertisements is a person exposed to in a day?’ [online]. American Association of Advertising Agencies. Available from: https://ams.aaaa.org/eweb/upload/faqs/adexposures.pdf [Accessed 18 June 2020].
Bass, F.M., Majumdar, S., Bruce, N. and Murthi, B.P.S. (2007) ‘Wearout Effects of Different Advertising Themes: A Dynamic Bayesian Model of the Advertising-Sales Relationship’, Marketing Science, 26(2), pp. 179–195.
Dahlén, M., L. Friberg, and E. Nilsson. (2009). ‘Long Live Creative Media Choice.’ Journal of Advertising 38 (2), pp. 121–129.
Esch, F., Möll, T., Schmitt, B., Elger, C., Neuhaus, C., & Weber, B. (2012). Brands on the brain: Do consumers use declarative information or experienced emotions to evaluate brands?. Journal Of Consumer Psychology, 22(1), 75-85. doi: 10.1016/j.jcps.2010.08.004
Ferraro, R., Bettman, J., a Chartrand, T. (2009). ‘The Power of Strangers: The Effect of Incidental Consumer Brand Encounters on Brand Choice.’ Journal Of Consumer Research, 35(5), 729-741. doi: 10.1086/592944
Keller, K. (2008). Strategic brand management, international edition. Harlow: Pearson Education.
Lopez-Pumarejo, T. and Bassell, M. (2009). ‘The Renaissance of Outdoor Advertising: From Harlem to Hong Kong’, American Journal of Business, 24(2), pp. 33-40.
OAAA. (2016). Outdoor Advertising Association of America, Inc.. [online] Available at: https://www.oaaa.org/ [Accessed 19 September 2020].
Shapiro, S. a Nielsen, J.H. (2013). ‘What the blind eye sees: Incidental change detection as a source of perceptual fluency’, Journal of Consumer Research, 39 (6), 1202-1218.